Jdi na obsah Jdi na menu
 


Manipulace a skladování hořlavin v létě

21. 7. 2013

Velmi teplé počasí s sebou přináší nejen značnou zdravotní zátěž pro obyvatelstvo, ale také požární rizika. Nebezpečí se pojí např. se skladováním a manipulací hořlavých kapalin, se kterými se lidé běžně setkávají.  

Málokdo ví, že vysoce hořlavé kapaliny I. třídy nebezpečnosti (například benzín, aceton nebo metanol) mají teplotu vzplanutí do 21° Celsia. To znamená, že již při této relativně nízké teplotě se z kapaliny uvolní tolik par, že se vytvoří zapalitelná směs se vzduchem. Pak stačí pouze neopatrné zacházení se zdrojem otevřeného ohně – např. zapálit si v blízkosti cigaretu - a začne hořet. Při vysokých teplotách se kapaliny odpařují více a tím pádem roste i riziko, že dojde ke vznícení a výbuchu jejich hořlavých výparů.

Opatrně je třeba zacházet s hořlavými kapalinami jako jsou nafta, benzín, petrolej, aceton, metanol, toulen , líh, či různé barvy, laky, ředidla, oleje, lepidla.

Tyto hořlavé kapaliny nevystavujte slunci a vůbec vysokým teplotám, jinak zvyšujete riziko vzplanutí a následného požáru. Dávejte si rovněž pozor na zacházení se zdroji otevřeného ohně v jejich blízkosti (cigarety, zápalky nebo zapalovače). Chráníte tak nejen sebe, ale i své okolí.
 
Při skladování hořlavých či nebezpečných látek dodržujte tato pravidla
:
  • Pevná paliva ukládejte odděleně od jiných druhů paliv, hořlavých anebo hoření podporujících látek.
  • Hořlavé kapaliny skladujte v souladu s návodem výrobce, v uzavřených nádobách  na bezpečných místech z dosahu dětí, rozhodně ne v blízkosti zdroje otevřeného ohně (svařování, topidla ) ani na slunci. Hořlavé kapaliny neukládejte ve společných a ve sklepních prostorách bytových domů nebo ubytovacích zařízení.
  • Hořlavé kapaliny, hořlavé a hoření podporující plyny se skladují pouze v prostorách, které jsou k tomuto účelu určeny.
  • Je zakázáno ukládat hořlavé kapaliny ve společných a ve sklepních prostorách bytových domů nebo ubytovacích zařízení. Ukládat lze jen maximálně 40 litrů hořlavé kapaliny potřebné k vytápění těchto objektů, a to v nerozbitných přenosných obalech pro jeden tepelný spotřebič.
  • V jednotlivých a řadových garážích lze ukládat nejvýše 40 litrů pohonných hmot pro osobní automobily a 80 litrů pohonných hmot pro nákladní automobily v nerozbitných přenosných obalech a nejvýše 20 litrů olejů na jedno stání. V hromadných garážích se pohonné hmoty ani oleje neukládají, s výjimkou provozních náplní a záložního paliva, které jsou součástí vozidel. Garáž je třeba vybavit hasicím přístrojem.
  • Při vysokých teplotách roste riziko i v zacházení s hořlavými plyny (např. přenosný propanbutanový vařič). Ty by neměly být vystaveny vysokým teplotám a nadměrným tlakům. Nádoby s hořlavými nebo hoření podporujícími plyny (např. s LPG, lahve, sudy, kontejnery, nádrže) umísťujte na snadno přístupných a dostatečně větraných a proti nežádoucím vlivům chráněných místech. Pozor tedy na příliš intenzivní sluneční paprsky, otevřený oheň, kamna, svářecí zařízení apod. Např. plynový zapalovač ponechaný za sklem automobilu vystavenému vysokým teplotám představuje doslova časovanou bombu, která dokáže vašeho plechového miláčka nejen těžce poškodit, ale způsobit i vážná zranění.
  • Plynové spotřebiče neumísťujte v blízkosti hořlavých látek a zdrojů hoření – nekuřte u nich!!! Nádoby s hořlavými plyny, tedy ani propanbutanové lahve, se nesmí skladovat v prostorách pod úrovní okolního terénu, kotelnách, garážích nebo společných prostorách bytových domů či ubytovacích zařízení – např. ložnici. Propan-butan je totiž těžší než vzduch, mohl by se tedy hromadit u země či v prohlubních, což zvyšuje riziko požáru nebo výbuchu. Nádoby s hořlavými nebo hoření podporujícími plyny (např. lahve, sudy, kontejnery, nádrže) umísťujte na snadno přístupných a dostatečně větraných a proti nežádoucím vlivům chráněných místech, zamezte ale přístupu dětí.
  • Pozor dejte i na netěsnost tlakové láhve, kdy není spotřebič (např. vařič) dostatečně připevněn. Může dojít k unikání plynu a v uzavřených prostorách pak hrozí nebezpečí výbuchu.°C, je nutno materiál alespoň částečně vyskladnit, přeuspořádat do tenčích vrstev a tím ochladit.   Chodby, schodiště a únikové cesty ponechte volně průchozí, neskladujte materiál na pavlačích.
  • Pozor také na nebezpečí samovznícení uskladněného obilí, sena či uhlí. Značné riziko hrozí zejména u velkokapacitních seníků nebo u stohů se slámou. K požáru může dojít tehdy, pokud je materiál vlhký a není zajištěno dostatečné odvětrávání. Uvnitř složeného materiálu bychom také měli pravidelně měřit teploty a dávat pozor na jeho přílišné zahřátí. V případě, že překročí kritickou mez 65.
  • Pokud skladujete velké množství hořlavých látek např. v garáži, markantně se tím zvyšuje riziko vzniku požáru, neboť k zapálení hořlavých výparů stačí jen okamžik nepozornosti – zapálená cigareta, zapalovač, nebo i jiskra v elektrickém osvětlení.
  • Ke zvýšení požární bezpečnosti ve své domácnosti si neváhejte pořídit požární hlásiče k včasné detekci případného požáru a hasební prostředky k jeho rychlému zdolání (přenosné hasicí přístroje). Tato investice se vyplatí,zejména pokud skladujete větší množství hořlavin na jednom místě.
 
Dle § 30 vyhlášky či 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb v garáži nesmí být ukládány tlakové nádoby s hořlavými a hoření podporujícími plyny.
 
V České republice vzhledem k odlišným klimatickým podmínkám a jiné rostlinné skladbě nehrozí tak rozsáhlé lesní požáry, jaké každoročně trápí jihoevropské státy. Přesto i u nás se oheň v přírodě může velice snadno vymknout kontrole a napáchat značné majetkové a ekologické škody. Při horkém a suchém počasí je nutné, aby občané při pohybu v lese a vůbec v přírodním prostředí (pole, louky, parky ) dodržovali základní pravidla, která omezí riziko vzniku požárů.
 

 

Článek je převzat ze stránek Hasičského záchranného sboru České republiky.